Rozetové kování: Co to je, jak ho vybrat a namontovat

Rozteč je vzdálenost mezi osou kliky a osou klíče nebo cylindrické vložky. V Česku se nejčastěji setkáte s hodnotami:

72 mm – standard pro interiérové dveře,

90 mm – vchodové a některé speciální dveře,

92 mm – typická rozteč bezpečnostního kování.

U rozetového kování se rozteč neřeší tvarem dílu, ale polohou otvorů ve dveřním křídle. Pokud vyměňujete kování na stávajících dveřích, rozteč už je daná zámkem – nové kování jí musí odpovídat. Přečtěte si podrobný postup jak změřit rozteč kování.

Podle zámku vybíráte jedno ze tří provedení:

PZ – cylindrická vložka (nejběžnější u vchodových a bezpečnostních dveří),

BB – klasický dozický klíč (starší interiérové dveře),

WC – otočný uzávěr s nouzovým odjištěním pro koupelny a toalety.

Kromě toho existují rozety bez otvoru (BEZ) pro dveře bez zámku, typicky u vestavěných skříní nebo průchozích dveří na magnet.

Čtyřhran, někdy nazývaný trn, je hranol propojující obě rozetové kliky přes zámek. Standard u interiérových dveří je 8 mm, u vchodových a bezpečnostních dveří častěji 9 mm. Délka čtyřhranu musí odpovídat tloušťce křídla – u silnějších bezpečnostních dveří potřebujete delší, obvykle dělený nebo šroubovací čtyřhran.

Výrobci uvádějí rozsah, například 38 až 45 mm nebo 65 až 80 mm. Tento údaj určuje délku průchozích šroubů a čtyřhranu. Při montáži na bezpečnostní dveře je potřeba dodržet rozsah přesně – krátké šrouby nedotáhnou kování dostatečně, dlouhé se opřou o vnitřní výztuhu.

Nejrozšířenější jsou:

nerezová ocel – odolná proti korozi a otěru, vhodná i pro exteriérovou stranu vchodových dveří,

hliník – lehký, cenově dostupný, méně odolný proti hlubokým škrábancům,

mosaz – dekorativní, hodí se ke klasickým interiérům, vyžaduje péči,

zinková slitina (ZAMAK) – levnější varianta do interiéru.

Povrchová úprava rozhoduje o životnosti. U dveří s intenzivním provozem, například do dětského pokoje nebo do kanceláře, se vyplatí nerez s broušeným povrchem – otěr na něm není tak vidět jako na lesklém chromu. Pro exteriérovou stranu vchodových dveří vybírejte kování s deklarovanou odolností proti korozi.

U štítového kování povolte šrouby na obou stranách dveří a sejměte štíty i kliky. Vytáhněte čtyřhran. Zkontrolujte stav otvorů v křídle – pokud jsou vyviklané, je potřeba je před montáží vyplnit.

Změřte vzdálenost mezi osou otvoru pro kliku a osou otvoru pro vložku. Porovnejte ji s údajem na obalu nového kování. Otvor pro kliku má standardně průměr 16 až 20 mm, otvor pro cylindrickou vložku má profilovaný tvar.

Většina moderních sad má dvoudílné rozety: spodní nosnou část, která se šroubuje do dveří, a horní krycí krytku. Nosnou rozetu přiložte, vyrovnejte podle svislice a předvrtejte otvory vrtákem o průměru menším, než je průměr šroubů.

Průchozí šrouby protáhněte křídlem tak, aby propojily rozetu na vnitřní i vnější straně dveří. Dotahujte křížem a postupně, aby rozeta dosedla rovnoměrně. Šrouby nepřetahujte – u dřevěných a sendvičových křídel se snadno strhne závit.

Prostrčte ho otvorem v zámku tak, aby na obou stranách vyčníval stejně. U dělených čtyřhranů dodržte směr podle návodu výrobce.

Kliku nasuňte na čtyřhran a dotáhněte stavěcí šroub imbusovým klíčem. Šroub musí dosednout do vybrání ve čtyřhranu, jinak se klika bude po čase viklat. Stejně postupujte na druhé straně.

Krytky se obvykle nasazují zatlačením nebo lehkým poklepem gumovou paličkou. Některé modely mají aretační šroubek zespodu.

Klika se musí vracet do vodorovné polohy sama, střelka zámku musí volně zajíždět, klíč nebo vložka se musí otáčet bez odporu. Pokud klika po stisknutí zůstává svěšená, zkontrolujte pružinu v rozetě a délku čtyřhranu.